Copy
Čtení o městech, kde se dobře žije
#8   3. dubna 

Když začnou chybět miliardy 


Dobrý den a ahoj, 

Jaro je v plném rozpuku, stejně jako pandemie #covid19 a s ní spojená mimořádná opatření, příkazy a zákazy napříč celou naší společností. Běžný život, jak jsme ho znali ještě před pár týdny, neexistuje. 

Co to dělá s našimi městy?

Proč některá města aktivně otevírají ulice lidem?

Jak v krizové situaci pomáhají kola?

A kde v příštích týdnech a měsících chytře ušetřit miliony a miliardy, které teď v ekonomice budou chybět, a přitom život ve městech ještě vylepšit? 

Mimořádná doba si žádá otevřené hlavy a kreativní řešení. Co například udělala dánská vláda a následně radnice v Kodani po recesi roku 2008? A jak se jejím příkladem inspirovat tady a teď, když vzduchem létají slova o zmražení české ekonomiky, hrozícím nárůstu nezaměstnanosti a hledají se desítky, možná stovky miliard korun, které v rozpočtech nejsou? 

O síle představivosti už tady byla jednou řeč. Otevírá dveře, buduje spojenectví. Ruku v ruce s představivostí, kterou se pro vás snažíme posilovat i tímto newsletterem, jde také moudrost neopakovat staré chyby a krizi využít ke smysluplným změnám.

Způsob, jakým se pohybujeme po městech, si o to doslova říká.

Pěkné čtení

P.S. Jste mezi prvními odběrateli tohoto newsletteru, protože se zdá, že vás téma mobility a dobrých měst zajímá. Pokud chcete, aby ho četli i další vaši známí či kolegové, můžete jim newsletter snadno dole přeposlat.

P.P.S. A pokud chcete ve svém městě s cyklodopravou poradit, nebo pro začátek uspořádat například přednášku, napište nám, rádi vám pomůžeme.

Více místa pro lidi aneb Jak chytrá města reagují na #covid19


Jak různá města i ministerstva po světě zareagovala na šířící se pandemii #covid19, ukázal už minulý newsletter; vzorem jednoduchosti se stalo dánské ministerstvo dopravy se svou výzvou "Pokud můžete, přesouvejte se po městě na kole nebo pěšky, pomůžete ostatním i sobě" 

Za poslední dva týdny potom seznam měst, která uchopila krizi jako příležitost, rostl doslova každý den. 

V Berlíně, metropoli proslulého německého Autolandu, radnice přes noc přemalovala pruhy a vytvořila na klíčových tazích městem bezpečné provizorní cyklostezky, aby se lidé mohli dostat kam potřebují na kole, když nechtějí MHD nebo autem. Na velkých navigačních panelech potom vysílala jasný vzkaz: "Jet do práce na kole chrání před infekcí."

Starosta New Yorku náhle schválil léta odkládanou legalizaci elektrických koloběžek a také elektrických cargokol, která používají především kurýři rozvážející po městě zásilky i objednaná jídla. Město ochromené nařízenou karanténou tak má dál možnost fungovat, lidé si mohou dál objednávat z jinak uzavřených restaurací a z kurýrů na elektrokolech, kterým ještě před pár dny hrozila pokuta 500 dolarů a zabavení často toho nejcennějšího, co vlastnili, tedy elektrického cargokola, se stali hrdinové v první linii.

New York, město legendárních žlutých taxíků, na pár dní vybrané ulice úplně uzavřelo pro auta a naopak je otevřelo pro pěší i lidi na kolech, aby se tak mohli po městě bezpečně pohybovat i v době karantény kvůli #covid19.

V kolumbijské Bogotě během pár dní otevřeli 117 kilometrů nových provizorních cyklostezek, vyšší desítky kilometrů potom v Mexico City. Přidala se i kanadská města Calgary a Winnipeg, kde přitom cyklodoprava nemá velkou tradici. Všude je zřídili tak, že přerozdělili prostor a místo pruhů pro auta otevřeli místo pro lidi.

Důvod? Všude stejný. V době, kdy je pohyb lidí karatnénou omezený na minimum, si moudří starosté uvědomují, že chvíle aktivního pohybu na vzduchu chrání lidi od deprese a chátrání v uzavřených bytech. Tím, že prostor sebrali autům a ulice otevřeli pro lidi, jim zároveň umožnili pobývat venku a dodržovat přitom doporučené dvoumetrové odstupy, aniž by lidé museli sedat do aut a cestovat někam do přírody za město. Na úzkých chodnících či za běžného provozu to možné nebylo.

"Bezmála 38% všech chodníků ve Vídni je užších než dva metry, které se v době pandemie viru #covid19 doporučují jako bezpečný odstup," upozorňují kolegové z rakouského institutu VCÖ. Spolková vláda kvůli tomu narychlo změnila legislativu a od čtvrtečního večera umožňuje městům bez zbytečných průtahů ihned zřizovat dočasné pěší zóny pro pohyb lidí pěšky i na kole tam, kde jsou dnes ulice pro auta. Očekává se, že víděňská radnice jich hned několik otevře v nejbližších dnech, další města v Rakousku to také připravují.

"Je to důležité pro psychické zdraví našich spoluobčanů. Aktivní a pravidelný pohyb na vzduchu také posiluje imunitu, tak důležitou v době virové pandemie," říká náměstkyně vídeňského starosty Birgin Hebein a dodává: "Každý druhý člověk žijící ve Vídni nemá balkón, terasu nebo zahrádku, na které by se mohl trochu nadýchat čerstvého vzduchu. Zbývá tedy pohyb ve veřejném prostoru. A k tomu, aby lidé mohli omezit šíření viru, jim potřebujeme dát více místa. Je to v zájmu zdraví nás všech."

Chytrá města tak v době krize upřesnostňují lidi před plechem a přerozdělují uliční prostor ve prospěch aktivního pohybu. Koneckonců, věrní čtenáři našeho newsletteru to znají z jednoduché infografiky, která je pevnou součástí každého vydání od prvního čísla.
"Ne všichni jsou krizi navzdory přesvědčeni o tom, že je dobré pružně reagovat a přeměňovat ulice v zóny pro pěší i lidi na kolech. Já to však nevzdám. Je to důležité pro psychické zdraví našich spoluobčanů. Aktivní a pravidelný pohyb na vzduchu také posiluje imunitu, tak důležitou v době virové pandemie," říká vídeňská místostarostka Birgit Hebein zodpovědná za rozvoj města, dopravu, ochranu životního prostředí, plánování energetiky a participaci občanů.

Jak na dopravě ušetřit, aby město i lidé nakonec vydělali aneb Příklad pro krizi


Sto miliard. Pět set miliard. A bude to stačit? Každý den se dozvídáme nové cifry, kolik bude potřeba napumpovat do české ekonomiky peněz, aby se vzpamatovala poté, co její chod do značné míry zmrazila pandemie #covid19 a opatření, která vláda v jejím průběhu přijímala. Sen o vyrovnaném státním rozpočtu se znovu odsunul do nedohledna, teď se bude jen počítat, do jak velkého dluhu stát a spolu s ním i kraje, města a my všichni spadneme.

Nabízí se otázka, kde smysluplně ušetřit. Ve školství? Ve zdravotnictví? Snad ne, po tom všem, co jsme zažili.

Zato doprava a dopravní stavby si přímo říkají o to, přehodnotit priority. Místo dalších pruhů na dálnicích, které do pár let opět zanesou kamiony i nová osobní doprava (mrkněte na wikipedii na heslo dopravní indukce, případně na tohle velmi názorné video popisující, co se stane s dopravou během 12-24 měsíců od přidání dalších pruhů): 

 

Příklad z Kodaně a slova někdejšího náměstka starosty pro dopravu nabízejí jiný postup a Morten Kobell to popisuje srozumitelně: "Celá první síť cyklostezek v Kodani nás stála tolik, jako zhruba tři kilometry z už naprojektované dálnice kolem města." Dnes jezdí v Kodani na kole, ať už do práce nebo do školy, šest z deseti obyvatel dánské metropole.

Morten Kabell přitom vždy zdůrazňuje: "Nemyslete si, lidé v Kodani jsou stejně pohodlní a leniví jako kdekoliv na světě. My jsme jen udělali z dopravy po městě na kole tu nejjednodušší věc pod sluncem, takže dnes je to přirozená první volba v létě v zimě, pro děti, dospělé i seniory." Výzkum dánského ministerstva dopravy dokonce spočítal, že zatímco každý kilometr, který lidé ujedou v Dánsku na kole, přinese společnosti 26 centů, na každý kilometr, který lidé ujedou autem, celá společnost ještě doplácí 89 centů.   


Jak se k tomu postaví správci rozpočtů v ČR, až se země probudí z virové pandemie? 

Kola pro lidi v první linii


Jízdy na sdílených kolech pro zdravotníky zdarma. Když s tímhle opatřením začal před týdnem Londýn a jeho systém Santander Cycles, mnozí se divili: proč nejedou raději autem?

Zaprvého ho zdaleka ne všichni mají, zadruhé si zdravotníci více než ostatní uvědomují, kolik lidí denně skončí v nemocnicích kvůli tomu, že měli v autě havárii, nebo jiný řidič v autě zranil je (pro představu, každý rok zabijí řidiči na světě 1,35 milionu lidí a dalších 40-50 milionů lidí ročně zraní). V situaci, kdy se celé zdravotnictví soustředí primárně na zvládnutí pandemie #covid19, má smysl omezit vše ostatní a nepotřebné. 

Medici se také mezi prvními začali vyhýbat lidem v MHD, aby snížili riziko, že se od někoho nakazí.  Přeprava na kole, nota benne v ulicích, které se s postupující karanténou stále více vyprazdňovaly od aut, se stala oblíbenou součástí dopravy po městě. Vzápětí se v Londýně i dalších městech světa přidaly cykloservisy; vláda je výslovně zařadila mezi prioritní služby, které mohou mít i během karantény otevřeno a servisy na oplátku dělají zdravotníkům všechny nutné opravy zdarma.
 
Nemocnice St. Bart v Londýně požádala před pár dny o pomoc přímo zakladatele legendární značky skládacích kol Brompton, zda by pomohl s bicykly pro zdravotníky. Will Butler-Adams nejprve dodal 50 kol, a když se začaly ozývat stovky dalších zdravotníků z celého Anglie, pojal to ve velkém a zapojil i veřejnost: rozjel kampaň Kola pro hrdiny, ze svého slíbil investovat dalších 100 000 liber a celkem chce během krátké doby předat personálu britského veřejného systému NHS rovných 1000 skládacích kol k volnému užívání.

Ve Švýcarsku nabídla pomocnou ruku, respektive svá rychlá elektrokola, značka Bond Mobility, a to jak firmám pro jejich zaměstnance, neziskovým organizacím, které v této době pomáhají seniorům, tak i obchodům a restauracím, které ze dne na den kvůli karanténě přišly o své zákazníky. "Nabízíme k našim ebikům i přívesné vozíky, aby mohli rozvážet zboží ke svým zákazníkům domů a udrželi se tak v chodu. Do města je to ideální kombinace, zájem je velký," potvrdil jeden ze zakladatelů Tom Marty.

V České republice udělala zřejmě nejviditelnější akci v oblasti dopravy mladoboleslavská ŠKODA AUTO, když flotilu svých sdílených aut, která během několika málo dní karantény ztratila většinu zákazníků, přesměrovala na humanitární využití pro města a neziskovky v celé republice. Později přidala i elektrické skútry a ukázala, že má i ve své velikosti týmy, které v krizových situacích umějí jednat rychle.

Kola zatím ve svých sdílených službách škodovka nemá, byť s nimi její zakladatelé Laurin a Klement právě před 125 lety začínali, a tak je v pomoci lidem, co se chtějí po městech přesouvat aktivně i v dobách pandemie, dál zastupuje nejzkušenější český bikesharing Rekola. Mezi prvními už v polovině března odemkl všech svých cca 2000 kol, aby mohl každý uživatel jezdit zdarma, a svou akci postupně prodlužoval až do začátku dubna. Počin Rekol finančně podpořili i sponzoři (výrobce 3D tiskáren Prusa Research, Rohlík.cz a Hello Bank), další partnery stále hledá. „Rekola a MHD odjakživa vnímám jako nejlepší přátele a spojence, a přátelé jsou mimo jiné také od toho, že si umějí v krizi pomoci. A vzhledem k tomu, že je třeba omezit kontakt s lidmi na minimum, kolo je v tuto chvíli na přesuny po městech ideální dopravní prostředek,“ říká zakladatel Rekol Vítek Ježek. Rekola jezdí aktuálně v Praze, Brně Olomouci, Českých Budějovicích a Frýdku-Místku, v Mladé Boleslavi je město dočasně "vypnulo" spolu s MHD. K iniciativě Rekol se v posledních dnech připojil také německý bikesharing Nextbike, jehož kola mohou dnes lidé používat v osmi českých a moravských městech.
Inspirativních knih o cyklodopravě a dobrých městech není nikdy dost. Tentokrát připravili pestrý výběr z knihovničky kolegové ze slovenské neziskové Cyklokoalície.
"Město je moje kancelář a cyklostezky můj pracovní stůl. Stále více firem - i těch velkých - si uvědomuje, že s bicykly mohou dělat přepravu zboží po městě mnohem, mnohem efektivněji a rychleji. A já jsem zase šťastný, že jsem celý den na vzduchu a zároveň se udržuji fit." V Nizozemsku fungují nákladní kola už mnoho let a tohle video je malá ochutnávka. V poslední době se šíří i do dalších měst, ve Vídni například aktuálně radnice přispěje občanům až 1000 €, pokud si koupí nákladní (cargo)kolo. Logika je jednoduchá; cargokolo je pro radnici lepší varianta než další auto do ucpaných ulic, rodiny mají zároveň plnohodnotný dopravní prostředek, ať už na přepravu menších dětí, nebo třeba na nákupy. Fenoménu cargokol a jejich přínosu se budeme věnovat do detailu ještě v některém z příštích newsletterů.

Proměny: Amstelveld, Amsterdam

Má smysl obětovat to nejcennější, co města mají - tedy veřejný prostor - spíše plechu, nebo je lepší otevřít ho lidem? Kde vzkvétá byznys, pulsuje život, kde vzniká bohatství i "obyčejná" pohoda? Takovou proměnou prošel Amstelveld v nizozemském Amsterdamu mezi roky 1971 a 2015. Také najdete ve svém městě prostranství, kterým by to takhle slušelo lépe? A kdy to řeknete či napíšete svým radním?

Co všechno jste mohli najít v předchozích newsletterech?

Nestihli jste dřívější vydání našeho newslettery, nebo se k některému chcete ještě vrátit? Žádný problém. Kompletní archiv všech vydání máte k dispozici 24 hodin denně. Když budete hledat něco konkrétního, tak tady je pár tipů: 

#1 video z Delft: krásná ukázka toho, jak může vypadat místo k žití ve 21. století, když se namísto kolem aut začne plánování točit kolem lidí.

#2 proměna Vídně, rozhovor s architektem Okamurou i povídání o tom, jakou sílu má představivost.

#3 tři tipy na dobré knihy, jak jezdí do školy ve Finsku plus proměna jedné ulice v Amsterdamu

#4 o síle příkladů, které táhnou, kdo všechno jezdí ve světě po městě na kole a jak se radní v Kodani před lety rozhodli investovat do cyklodopravy

#5 jak Anne Hidalgo systematicky mění Paříž v cykloměsto, co udělal Ghent, že vyčistil vzduch ve městě plus jízda velvyslanců k rakouskému prezidentovi - samozřejmě na kole 

#6 jedno obyčejné ráno před školou v Amsterdamu, proč moudrá města zavádějí 30 km/h a jaký rozdíl dělají kola v kvalitě života.

#7 první reakce měst na koronavirus, všechny výhody a úspory, které do života získávají ti, co se po městě pohybují po svých, ať už pěšky, nebo na kole, video Osm nebo osmdesát a rozhovor, proč chytrá města zapojují do plánování děti.
Mobilita 21. století: všechno pro lidi

Zatímco dříve se silnice, chodníky i další dopravní infrastruktura ve městech plánovaly podle hesla "Kolik touhle ulicí můžeme prohnat aut?", dnes už moudří urbanisté, primátoři i starostky myslí jinak: Pro kolik lidí můžeme tuto ulici zpřístupnit? Vědí, že lidé v ulicích znamenají život, byznys v restauracích i obchodech, což zase dělá město atraktivním místem k životu i podnikání...a kolo se roztáčí. 

O nás a tomto newsletteru

Proč jezdí lidé v Nizozemsku či v Kodani tolik na kolech, ať už je to do práce, do škol, za nákupy i za zábavou? Jak to souvisí s tím, že jsou jejich města čistá, bez hluku, zato plná života?
A jak se tomu můžeme přiblížit u nás?
Tenhle newsletter o tom, jaké jsou dnes možnosti, co dokázali se svým městem udělat jinde a jaké změny se v městské mobilitě odehrávají po celém světě, pro vás pravidelně chystají Roman, Honza & Honza ze spolku Kolem na kole z Mladé Boleslavi. Hlídejte si ve svých mailboxech.
Víte o někom, kdo by si newsletter také rád četl? Udělejte mu radost a přepošlete mu ho s tím, ať začne také odebírat. 
Poslat dál Poslat dál
Sdílet s přáteli Sdílet s přáteli
Tweetnout Tweetnout
Email
Copyright © 2020 Kolem na kole.

Chcete newsletter odhlásit?

Email Marketing Powered by Mailchimp