Copy
Čtení o městech, kde se dobře žije
#10   27. dubna 

Jak snadné je žít ...
v moudrém městě po karanténě


Dobrý den a ahoj, 

Je to tak, dnes čtete už jubilejní 10. vydání svého oblíbeného newsletteru. Díky za vaši důvěru i za to, že newsletter či texty z něj šíříte stále dál a k novým čtenářům! Děkujeme. Je radost pozorovat, jak dobrá města, chytrá doprava a lepší život v nich přitahují.

Když už je řeč o šíření, ve stínu #covid19 se světem šíří ještě jedna vlna. Objevuje se ve městech, kde mají úředníci odvahu, starostky se nebojí a primátoři umějí jednat rychle a přemýšlet u toho o budoucnosti svého města i lidí, kteří v něm žijí.

Co je to za vlnu? 

Kde všude se šíří? 

A proč vlastně?

I o tom bude dnešní newsletter. Kromě toho se znovu vrátíme k tématu zklidňování měst pomocí rychlosti 30 km/h. A jak i země s tak velkým využíváním cyklodopravy jako Nizozemsko dál hledá chytré způsoby, kterými by na kolo přilákalo další lidi? 

Jelikož je evidentní, že úspory teď budou hledat všichni řádní hospodáři, může se vám tahle inspirace hodit. Ať už sedíte na radnici, na ministerstvu, nebo se kritickým okem díváte na rodinný rozpočet.


Pěkné čtení

P.S. Dostali jste tenhle newsletter náhodou a chcete ho dostávat pravidelně? Jednoduše se zaregistrujte.

P.P.S. A pokud chcete ve svém městě s cyklodopravou poradit, nebo pro začátek uspořádat například přednášku, napište nám, rádi vám pomůžeme.

Více místa pro lidi aneb Jak chytrá města reagují na #covid19


Přijde vám, že tenhle titulek už jste u nás někde zahlédli? Ano, byl už v minulém newsletteru, kde jsme trend toho, jak různá města i ministerstva po světě zareagovala na šířící se pandemii #covid19, zachytili hned na začátku

Vlna se mezitím šíří světem dál, protože stále více lidem, kteří města vedou, dochází, jak velkým pomocníkem pro ně mohou být obyčejná kola, chodníky, případně flotily sdílených kol. Příkladů z celého světa přibývá.

Hybná síla: starostky a primátoři, co myslí na lidi
Starostky i primátoři, kteří nad dopravou ve svém městě přemýšlejí, vědí, že jak se bude ekonomika postupně probouzet, omezení pohybu i podnikání omezovat, bude potřeba města znovu oživit a zároveň umožnit lidem v ulicích měst dodržovat základní pravidla jako je doporučený dvoumetrový odstup, pokud možno aktivní pohyb po městě, minimální emise či jen obyčejná přednost při přecházení ulice pro ty, kteří jsou nejvíce zranitelní - tedy lidé, co jdou pěšky, či jedou na kole. Dopravní podnik v Limě (Peru) měl při plánování svých kroků jasno: "Mají-li být i nadále naše autoby bezpečné pro přepravu, budou jezdit s poloviční kapacitou; namísto 70 lidí pojede v jednu chvíli maximálně 35 pasažérů, aby si mohli udržet potřebné odstupy. Abychom i přesto lidem umožnili bezpečný pohyb po městě, předkládáme ke schválení plán na zřízení 301 kilometrů nových cyklostezek. Kolo je ten nejjednodušší dopravní prostředek, který přesně pasuje do krizové doby."
Ve Vídni, kde radnice v dopravě systematicky zohledňuje potřeby lidí, vytvořili během pár dní prvních devět zklidněných zón, když dřívější silnice pro auta proměnili v prostor pro volný a bezpečný pohyb lidí. Další zóny plánují přidávat v nadcházejících měsících tak, aby mohli obyvatelé Vídně vyřídit vše potřebné po svých, aktivně, a zároveň bezpečně. Podpoří tím mimo jiné i podnikatele s menšími obchody přímo ve městě, kam si teď lidé spíše dojdou nakoupit.

Berlín: jak se stát přes noc hrdinou
Také v Berlíně, v samém srdci německého Autolandu, přibývají další kilometry provizorních cyklostezek, protože i tady chce radnice předejít návratu nekonečných kolon aut, špinavém vzduchu a příliš velkému hromadění lidí v MHD. "Tím, že umožníme těm, kteří mohou a chtějí, aby se po městě sami přesouvali na kole, zůstane potom v MHD více místa pro ty, kteří se jinak pohybovat nemohou," vysvětluje Felix Weisbrich, zodpovědný za dopravu a zelené plochy v jedné z berlínských čtvrtí, z něhož se doslova přes noc stala hvězda Berlína. Jeho lidé dokázali rychle přemalovávat pruhy, umisťovat provizorní plastové oddělovače a celkově přerozdělovat uliční prostor tak, aby se jím mohlo bezpečně přepravovat co nejvíce lidí. Když v jednom místě přes noc dokončili nový pruh, přibyly tam druhý den hned kytice a děkovné vzkazy od místních, kteří dlouhé roky za bezpečnou infrastrukturu pro kola a pěší horovali a dočkali až nyní, v době koronaviru. V Berlíně také ukazují, co znamená skutečně chytré město: aby odlehčili MHD a pobídli ještě více lidí k používání kol, hradí město až do odvolání všechny jízdy do 30 minut všem, kteří pro své cesty použijí kola místního bikesharingu Nextbike.  Zkrátka, vypůjčit si Nextbike na cestu do práce, do školy, nebo jen na kratší ozdravnou vyjížďku teď v Berlíně nestojí ani euro.

Barcelona: nevrátíme se zpátky
Měst, která v podobném duchu reagují po celém světě, přibývá každý den. Jenom během psaní tohoto newsletteru oznámila přerozdělení veřejného prostoru, omezení pro auta a naopak otevření ulic lidem, například Brighton, Dublin, Glasgow, Barcelona, Rennes či Paříž. "Až se začne situace kolem šíření koronaviru uklidňovat, nevrátíme se do původní stavu. Nový normál u nás ve městě bude více prostoru pro lidi a kola, méně pro auta. Bude to prospěšné pro  všechny," shrnula záměry starostka Barcelony Ada Colau.

Paříž: 650 km nových cyklostezek podél metra
Její kolegyně Anne Hidalgo (starostka Paříže) a její tým potom vypálili salvu nejsilnější: 650 kilometrů nových cyklostezek v Paříži a okolí, a to do 11. května, kdy se má po rozsáhlé karanténě, zákazech vycházení a zavřených obchodech znovu rozběhnout ekonomika. Promě provizorních cyklostezek přímo ve městě vznikne také vějíř devíti dálkových cyklostezek ze všech směrů. "Budeme investovat 300 milionů eur, abychom všem, kteří do Paříže dojíždějí za prací či za vzděláním, umožnili bezpečný pohyb. Nové cyklostezky budou mimo jiné kopírovat trasy metra a regionální železnice," avizovala Hidalgo, kterou v jejím úsilí podpoří i okolní region.
Brusel: jednoduchost zvaná 20 km/h
Belgické hlavní město se na postupný návrat lidí do práce, do škol i k podnikání chystá jednoduše: aby předešlo kolonám, s platností od 4. května se celé centrum Bruselu promění v tzv. zklidněnou zónu. Ulice se otevřou pěším i lidem na kolech, budou mít absolutní přednost. Pokud už do centra auta vjedou, budou se smět pohybovat rychlostí maximálně 20 km/h. Od ledna 2021 potom Brusel zklidní i velkou část celého města, nejen jeho centrum; normou bude na všech ulicích mimo centrum rychlost 30 km/h, výjimku na 50, případně 70 km/h dostanou jen vybrané hlavní tahy. (více o tématu 30 km/h a jeho přínosech pro města také níže v newsletteru a v článku "Třicítka je nová padesátka")

Symbol jménem Strade Aperte v Miláně
Symbolem změny, kterou momentálně procházejí první chytrá města, se možná stane italský Milán; bohatá metropole Lombardie byla zasažena pandemií extrémně a radnice ví, že pokud chce do ulic města vrátit život a do podnikání všem malých i větších firem ve městě peníze, musí v první řadě umožnit lidem bezpečný pohyb. Program Strade Aperte, neboli Otevřené ulice, počítá během léta se 35 kilometry nových cyklostezek, které vzniknou přerozdělením uličního prostoru - někde zrušením parkovacích ploch, jinde proměnou pruhu pro auta v cyklostezku a širší chodník pro ty, kteří se po městě budou pohybovat po svých. 
Takhle se v centru Milána už brzy otevře lidem Corso Buenos Aires; Vizualizace ukazuje, jak jednoduché to celé může být, když mají politici a radní odvahu konat.

Šrotovné? Ne, příspěvky na kola, elektro i cargo

Zatímco někde budou zkoušet vytáhnout oblíbený starý trik automobilového průmyslu zvaný šrotovné, v Itálii na to zdá se půjdou chytřeji: ministryně dopravy oznámila, že bude navrhovat příspěvky pro všechny, kteří si pořídí kolo, elektrokolo nebo elektrickou koloběžkou. "Chceme ulevit ulicím, chceme dát lidem šanci přesednout na kolo, chceme ulevit hromadné dopravě," prohlásila Paola de Micheli. Ve Vídni přispívá radnice už roky jak firmám, tak i jednotlivcům na nákup cargokol, a to až do výše 1500 €, čímž lidem dává příležitost přehodnotit priority a motivuje je k tomu, aby většinu svých potřeb včetně rozvážky menších dětí do školky či nákupy vyřídili pohodlně na kole. V Nizozemsku potom od letošního ledna platí nové daňové předpisy, které umožňují každému zaměstnavateli dát zaměstnancům elektrický služební dopravní prostředek. Ano, firmy mohou svým lidem poskytnout elektrokolo v hodnotě až 3000 € pro služební i soukromé jízdy (podobně jako například služební auto), přičemž zaměstnanci se připočte k daňovému základu jen 7% (210 €) a po zdanění za něj bude měsíčně netto platit pouhých 7€, tedy zhruba tolik, jako dá za tři espressa. Který příčetný šéf firmy nebo finanční ředitel by tuhle příležitost odmítl, nota benne, když víme, že více než 50% všech našich jízd je do 4 kilometrů?
Jednoduché recepty, které se dají nasadit v České republice bez velké byrokracie. Které město nebo vládní poradní sbor se jich ujmou jako první? 
"Pohybovat se po městě na kole a pěšky je skvělý způsob dopravy jak pro lidi, tak pro město; je to levné, zabírá to málo místa ve veřejném prostoru, také nároky na parkování jsou mnohem menší. Ani jedno neznečišťuje životní prostředí a naopak nám to dává přirozený pohyb, tak důležitý pro naši fyzickou i psychickou odolnost. Až skončí karanténa a lidé se začnou vracet do práce a do škol, nemůžeme po nich chtít, aby se jako dříve tísnili v MHD nebo ve vlacích, pokud máme po ruce alternativu. Města, teď máte šanci proměnit veřejný prostor ve prospěch lidí."
Novozélandská ministryně dopravy a infrastruktury Julie Anne Genter v momentě, kdy oznamovala nový speciální státní fond nazvaný Inovujeme ulice pro lidi, do něhož federální vláda vloží až 100 milionů dolarů. Čerpat z něj mohou všechna novozélandská města, a to na nejrůznější opatření tzv. taktického urbanismu, kterým budou proměňovat své ulice v prostor pro lidi a kola. Vláda městům pokryje 90% nákladů a slibuje si od toho, že tím zmizí podstatný argument radních - že by sice rádi otevírali ulice lidem jako Paříž, Berlín či Vídeň, avšak nemají na to v městských rozpočtech peníze.
Než se i v České republice dočkáme odvážných a prozíravých kroků ve stylu Paříže, Milána či Vídně, proč si nevyrazit na projížďku jedním obyčejným nizozemským městem. Dobrá, ne tak docela obyčejným, Veenendaal byl před časem vyhlášen městem s nejlepšími podmínkami pro cyklodopravu za rok 2019. Jeho 65 000 obyvatel se díky propojené a bezpečné síti cyklostezek může komfortně přesouvat do školy, do práce, do knihovny i za nákupy, ať je jim 8 nebo 88 let. Projeďte se po jejich stezkách. Také se ptáte, proč by takové nemohly být i ve vašem městě?!

"Třicítka je nová padesátka"

Když jsme tu před pár týdny psali o tom, jak jednoduché opatření jako je snížení maximální rychlostí na 30 km/h pomůže městům hned s několika trably - zvyšuje bezpečnost, snižuje hluk, emise i prach, zvedá cenu nemovitostí - zaujaly ty informace i novináře z magazínu CzechCrunch. Ozvali se mi s dalšími otázkami a tak vznikl z mých odpovědí nový článek: "Třicítka je nová padesátka" Snad ho bude číst co nejvíce starostek, lidí z dopravních odborů i u dopravní policie.

Proměny: nábřeží Seiny, Paříž

Ještě nedávno (2015) to byla rušná autostráda vedoucí napříč Paříží.
Ještě nedávno tu ve špičce auta stála ve dvou pruzích bez hnutí.
Ještě nedávno čelila starostka Paříže Anne Hidalgo každý den mohutné kritice, že ohrožuje budoucnost města, když nábřeží Seiny zcela zavřela pro auta a naopak ho otevřela pro lidi.

Ještě nedávno se našli tací, kteří ohlašovali kolaps dopravy a byznysu téměř v polovině Paříže - právě kvůli onomu odvážnému kroku Anne Hidalgo a jejího týmu - a dávali celou věc k soudu.
Dnes to už místním i návštěvníkům přijde hrozně dávno, co se museli dívat na nábřeží plné aut.
Kde byste ve svém okolí našli podobné místo, kterému by prospělo, aby ho radnice otevřela pro lidi? A už jste to vašim radním řekli nebo napsali?
Dočetli jste dnešní newsletter až sem a máte chuť rovnou vyrazit do města po svých? Už za pár dní startuje tradiční květnová výzva Do práce na kole. Jubilejní 10. ročník, celkem v 51 městech včetně Mladé Boleslavi. Přihlašte se, dokud to jde! 

Co všechno jste mohli najít v předchozích newsletterech?

Nestihli jste dřívější vydání našeho newslettery, nebo se k některému chcete ještě vrátit? Žádný problém. Kompletní archiv všech vydání máte k dispozici 24 hodin denně. Když budete hledat něco konkrétního, tak tady je pár tipů: 

#1 video z Delft: krásná ukázka toho, jak může vypadat místo k žití ve 21. století, když se namísto kolem aut začne plánování točit kolem lidí.

#2 proměna Vídně, rozhovor s architektem Okamurou i povídání o tom, jakou sílu má představivost.

#3 tři tipy na dobré knihy, jak jezdí do školy ve Finsku plus proměna jedné ulice v Amsterdamu

#4 o síle příkladů, které táhnou, kdo všechno jezdí ve světě po městě na kole a jak se radní v Kodani před lety rozhodli investovat do cyklodopravy

#5 jak Anne Hidalgo systematicky mění Paříž v cykloměsto, co udělal Ghent, že vyčistil vzduch ve městě plus jízda velvyslanců k rakouskému prezidentovi - samozřejmě na kole 

#6 jedno obyčejné ráno před školou v Amsterdamu, proč moudrá města zavádějí 30 km/h a jaký rozdíl dělají kola v kvalitě života.

#7 první reakce měst na koronavirus, všechny výhody a úspory, které do života získávají ti, co se po městě pohybují po svých, ať už pěšky, nebo na kole, video Osm nebo osmdesát a rozhovor, proč chytrá města zapojují do plánování děti.

#8 jak na dopravě ušetřit, aby lidé i města nakonec vydělali, která města začala ubírat prostor autům a otevřela ulice lidem, co se chtěli pohybovat po svých, a co všechno dokázala kola udělat pro lidi v krizi kolem #covid19

#9 mimořádné vydání k mimořádné příležitosti: nizozemský film Why we cycle byl na platformě vimeo na jeden den ke shlédnutí úplně zdarma. Kdo nestihl, má šanci kdykoliv dohnat; za 5 € si film půjčíte na 24 hodin. Rozhodně stojí za to.
Mobilita 21. století: všechno pro lidi

Zatímco dříve se silnice, chodníky i další dopravní infrastruktura ve městech plánovaly podle hesla "Kolik touhle ulicí můžeme prohnat aut?", dnes už moudří urbanisté, primátoři i starostky myslí jinak: Pro kolik lidí můžeme tuto ulici zpřístupnit? Vědí, že lidé v ulicích znamenají život, byznys v restauracích i obchodech, což zase dělá město atraktivním místem k životu i podnikání...a kolo se roztáčí. 

O nás a tomto newsletteru

Proč jezdí lidé v Nizozemsku či v Kodani tolik na kolech, ať už je to do práce, do škol, za nákupy i za zábavou? Jak to souvisí s tím, že jsou jejich města čistá, bez hluku, zato plná života?
A jak se tomu můžeme přiblížit u nás?
Tenhle newsletter o tom, jaké jsou dnes možnosti, co dokázali se svým městem udělat jinde a jaké změny se v městské mobilitě odehrávají po celém světě, pro vás pravidelně chystají Roman, Honza & Honza ze spolku Kolem na kole z Mladé Boleslavi. Hlídejte si ve svých mailboxech.
Víte o někom, kdo by si newsletter také rád četl? Udělejte mu radost a přepošlete mu ho s tím, ať začne také odebírat. 
Poslat dál Poslat dál
Sdílet s přáteli Sdílet s přáteli
Tweetnout Tweetnout
Email
Copyright © 2020 Kolem na kole.

Chcete newsletter odhlásit?

Email Marketing Powered by Mailchimp